Hypnagogické prožitky

Hypnagogické prožitky jsou částí změněných stavů vědomí a to konkrétně stavů, které se dostavují mezi bdělostí a spánkem. Řadí se sem jak stavy při probouzení, tak i při usínání a při různých spánkových fázích. Ačkoliv jsou tyto stavy běžnou součástí každého člověka, tak nejsou ještě vědecky dostatečně prozkoumány a pochopeny. Podle některých výzkumů prožívá hypnagogické stavy přes 70% lidské populace. Mnoho lidí tyto stavy zakouší, ale zaměňují je se sny a nebo si je vůbec nepamatují. Hypnagogické představy ale nejsou totéž, co sny. Důležíté je i to, že když jim lidé, kteří je mají, věnují vědomou pozornost, dostavují se častěji a trvají déle. Z praxe víme, že lidé se mohou naučit vyvolávat, ovládat a prodlužovat jak své hypnagogické počitky, tak svoje sny.

Poměrně běžnou součástí hypnagogických představ jsou sluchové a zrakové vjemy. Dalším společným rysem je synestézie (souznění smyslů), kdy je vjem jednoho smyslu vyvolán podnětem z jiné smyslové oblasti. Při synestézii lidé vnímají zvuky jako barvy nebo mají pocit, že se mohou dotknout hudby. Záměna smyslů se v těchto stavech zdá být neomezená a jeden smysl může běžně nahradit jiný a nebo dokonce všechny naráz.

Těmto stavům neodolali ani umělci tak věhlasní jako Max Ernst, Salvador Dali a René Magritte. S.Dali si dokonce vědomě sám hypnagogické představy navozoval. Také Magritte nazýval své obrazy „znázorněním polospánku“. Hypnagogické představy jsou tedy důležitější (alespoň co se týče intuitivního či uměleckého zpracování), než se běžně předpokládá. Hypnagogické stavy jsou velmi podobné změněným stavům vědomí a to bez ohledu na to jakým způsobem jsou navozeny. Moderní neurologové a psychologové se domnívají, že tyto prožitky jsou společné všem lidem i kulturám a to převážně díky stejné nervové soustavě. Psychologický pohled moderní analytické a holistické psychologie hovoří o tom, že jsou tyto zážitky či stavy tzv. archetypální.

Hypnagogické představy mají společné rysy jako změněné stavy vědomí a nebo halucinace vyvolané psychotropními látkami. Stručně je lze popsat takto:

• halucinující lidé vidí zářivé geometrické vzory (entopické vize)
• mají pocit, že letí nebo se vznášejí
• procházejí tunelem, nebo jsou pohlcováni vírem
• nabývají různých lidských i zvířecích podob
• jejich vize jsou živé, avšak nestálé a pohyblivé
• neustále se jedna věc mění na jinou

Mnozí neurologové a psychologové zkoumající tyto podobnosti došli k závěru, že „tyto jevy pramení ze struktur v mozku a nervové soustavě, které jsou společné všem lidem, ze společných biologických prožitků a reakcí centrální nervové soustavy na stimulaci.“ Jelikož se opakují a jsou zřejmě přímo „instalovány“ v lidském mozku, můžeme je zevšeobecnit a uspořádat do podoby modelu, který nám pomůže pochopit progresi změněných stavů lidského vědomí – a to bez ohledu na kulturu nebo období lidských dějin. Každá historická situace je v podstatě jedinečným produktem interakce mezi lidskou neurologií a kulturou.

Zdroj: https://jlswbs.wordpress.com/2009/05/28/hypnagogicke-prozitky/